Permakultura – Žít v souladu s přírodou

Většinou, když se někde ve společnosti zmíním o permakultuře, tak se mě všichni ptají, co že to vlastně je. Někdo si tipne permafrost a tím to končí. Samozřejmě, že bych jim mohla pořád donekonečna omílat definici, že:

Permakultura je vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou. Je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit.

Zdroj: https://www.permakulturacs.cz/article/14/co–je–permakultura

Ale každý si vykládá permakulturu po svém. Já osobně si všechny ty definice zkrátila do jedné věty: “Žití, bydlení a zahradničení v souladu s přírodou.” A přesně o těchto třech pojmech dnešní článek bude.

Žít v souladu s přírodou

Co si pod pojmem permakultura představíte? Život v teepee, sběr plodů a koupání se v řece? Ne nutně. Sladit život s přírodou se dá i v 21.století, a to dokonce i ve velkých městech. Jen je potřeba dbát na pár základních pravidel a držet se zdravého selského rozumu. Asi největší zátěží pro přírodu, a tím i nás a naše zdraví, jsou za poslední dekádu plasty a výfukové plyny. Plasty nás obklopují dnes a denně, ale skutečně je potřebujeme k životu? Mnohdy ne. Ke spoustě věcí z plastu dnes existují alternativy z přírodních materiálů. Snad nejhorší je to s plastovými sáčky v obchodech. Nejlepší plast je nevyrobený plast, buďme proto prosím ohleduplní a přemýšlejme při nakupování. Místo sáčků se dají využít up–cyklované pytlíky třeba ze záclony nebo látky, trh jich nabízí už hodně a dají se klidně udělat i doma. Zkrátka čím méně odpadu produkujeme, ať už recyklovatelného nebo komunálního, tím lépe. Odpad – neprodukovat, využít, recyklovat – jeden z hlavních principů permakultury. A zbytky jídla na kompost, protože kompostér můžete mít klidně i v kanceláři a biomasu z něj pak můžete využít pro pěstování svých vlastních zdravých bylinek nebo cokoliv jiného. Mini zahrádka se vleze kamkoliv, klidně i na malý balkónek a utrhnout si ke snídani svoje vlastní rajčátko je k nezaplacení.

Bydlet v souladu s přírodou

To jde v panelu z betonu samozřejmě hůř. Ale naštěstí se už informace o přírodních stavbách dostávají lidem do povědomí čím dál více. Například mnou oblíbené slaměné domy, dále dřevostavby (Víte, co je Cordwood?), roubenky či staré kotovicové domy. Možností je dnes spousta, přírodních materiálů na stavbu také a finančně to vyjde stejně a dokonce i lépe, než stavby z prefabrikátů. A rozhodně to neznamená bydlet jako křováci. Dnešní stavby se dají udělat i tak, že pomalu nejde poznat rozdíl mezi slaměným a konvenčním domem (pokud si to zákazník přeje). Ale samozřejmě to není jen o stavbě jako takové, ale také o tom jak bydlíme, čím topíme, jak zacházíme s vodou, s energiemi apod. Máme–li přírodní stavbu, ale splachujeme denně desítky litrů pitné vody do záchodu, šedou vodu se saponátem do kanálu spolu s černou vodou, tak tedy moc v souladu s přírodou nebydlíme.

Stůl z masivu slouží po generaceStůl z masivu slouží po generace

Naštěstí je v permakultuře takové krásné dvojsloví, že problém = řešení, a stejně tak je tomu i v tomto případě. Kompostovací toaleta (ano, existují i moderní modely do domů a ne, nesmrdí), mytí a praní ekologickými prostředky (můžete si udělat jednoduše i doma) a vlastní čistička odpadních vod u domu. To je jen malý výlet do světa možností, které se nabízejí. Koneckonců i samotné vybavení domu může být z ekologických materiálů, třeba taková rustikální kuchyně z masivu je zářným příkladem nábytku, který vydrží generace a je z velké části tvořen obnovitelným zdrojem. Ano, místo syntetiky si můžeme koupit kuchyni od místního dodavatele a podpořit tím ještě místní lesy například výběrem od výrobce nábytku, který je součástí programu Dřevo je cesta?

Zahradničení v souladu s přírodou

Tady se může člověk opravdu vyřádit. Ať už máte jen malý balkón v paneláku nebo hektarové lány, možností jak využít permakulturních principů je hromada. Hlavní je vědět, co která rostlinka potřebuje ke svému životu a to jí také dopřát. Je jasné, že když dáte rozmarýn do stínu a chladu a naopak medvědí česnek na slunce a suché stanoviště, tak se jim nikdy dařit nebude. Je to hodně o pozorování. Nemusíte mít nastudováno desítky knih, stačí svoji zahradu nebo balkón pozorovat a rostliny samy vám dají vědět, co se jim líbí a co ne. Důležitá je kvalitní zemina (nejlépe dobře vyzrálý kompost), občasné přihnojení organickým hnojivem a po chemii pokud možno nesahat vůbec. Rostlinky se dají kombinovat tak, aby si proti škůdcům a chorobám pomohly navzájem, a když už je náhodou něco napadne, dá se to řešit rostlinnými postřiky. A pokud opravdu nemáte prostory na vlastní pěstování, je dnes celkem in adoptivní zahradničení. Jednoduše si u paneláku nebo kdekoliv jinde vezmete kus půdy (pokud je to povoleno, ale většinou je) a na něm si pěstujete.

Zeleň ve městech pomáhá přírodě i lidemZeleň ve městech pomáhá přírodě i lidem

Taková adopce má několik výhod – vy máte radost, že máte zahrádku; ostatní se můžou kochat barevným kouskem země a nechat se inspirovat; včely, motýli a ostatní hmyz má o potravu a útočiště více.

Pokud vám chybí inspirace, nebojte se vyrazit třeba do lesa.

Zkrátka žij permakulturně = žij zdravě a prospěšně.

Poslechněte si rozhovor o permakultuře s Tomášem Svobodou v pořadu Kupředu do minulosti:

Pro magazín Rustikalni-bydleni.cz napsala Zuzana Měřinská

 

UNIS-N

Za tímto magazínem stojí firma UNIS-N, pro kterou je stolařina symbolem ryzích hodnot. Věří, že pokud se lidé obklopí dřevem a přírodou, vnesou do svých domovů zdraví a krásu.

Více informací na www.unis-n.cz