Jak lidé prožívali staročeské Vánoce

Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Jak probíhal Štědrý den a čím se lidé bavili? Nahlédněte pod pokličku lidových tradic.

Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit.

Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí.

Teplo rodinného krbu

O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím, co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a nastrojil ho. Jinde stavěli betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal.

Stolování nesoucí symboliku

Hospodyně nejdříve postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu přišla na řadu polévka pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Rodina dávala kosti na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy měli všichni možnost vychutnat si vánočku a cukroví. K tomu si uvařili bílou kávu nebo čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku zapálil svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.

Štedrovečerní stůl, zdroj: Horňácká JIZBA Facebook   Štedrovečerní stůl, zdroj: Horňácká JIZBA Facebook

Někde však lidé stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.

Tradice jako součást štědrovečerního rituálu

Rodiny nezapomínaly ani na tradiční zvyky odkrývající, jaký bude nastávající rok. Mezi oblíbené patřilo pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů, lití olova či házení botou.

Pouštění lodiček, zdroj: Horňácká JIZBA Facebook Pouštění lodiček, zdroj: Horňácká JIZBA Facebook

Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.

zdroj: Malá encyklopedie Vánoc, V. Vavřinová

UNIS-N

Za tímto magazínem stojí firma UNIS-N, pro kterou je stolařina symbolem ryzích hodnot. Věří, že pokud se lidé obklopí dřevem a přírodou, vnesou do svých domovů zdraví a krásu.

Více informací na www.unis-n.cz